Smíšené pocity. Autor téma bere ze široka, multioborově, z toho důvodu jsem tolerantní k určitým zjednodušením, terminologické neobratnosti. Kniha je plná informací, ale v mixu subjektivních názorů, nijak nepodložených závěrů, argumentačních faulů. Tyto dvě nesourodé části jsou spolu tak promíchané, že vyžadují velkou pozornost je od sebe odlišit. Navíc názory etatistu, „levičáka“ až komunistu (má názor, že víceméně lidský pokrok je proto, aby se lidé odlišovali a že by nejraději pokrok zastavil a tak zrovnoprávnil lidi). A používající hojně mediální obraty jako „vědci se shodují v názoru, že … peak oil byl už v roce 2015“. Míchání relativně věcných informací a názorů autora je hlavní důvod pro tak nízké hodnocení knihy, která by jinak uchvátila uceleným komplexním pohledem na problematiku a snahou o ozdrojování. Že si bohužel vybírá jen informace v souladu s názorem autora je také nehezké, ale bohužel až příliš časté u mnoho knih.
Celkově mám tak smíšené pocity, že nevím, jestli bych si knihu znovu přečetl, když bych předem věděl, co zhruba obsahuje. Spíše bych ten čas věnoval hledání jiné, lepší knihy. Na druhou stranu hlavní poselství knihy je zhruba takovéto: většina (pseudo)ekologie nepomůže (včetně biomasy, větrníků, solárů, elektromobilů), prostě je nás moc a čerpáme příliš zdrojů.

Oficiální popis: Jen jedna Země objasňuje životně důležité systémy naší planety v jejich celistvosti, nabízí komplexní celkový pohled na globální ekologickou krizi a ukazuje nám, co ještě můžeme udělat pro záchranu klimatu a biodiverzity, jak zarazit kontaminaci a uzdravit ekosféru této planety.

Jen jedna Země ukazuje, že základní nemocí je nezdravý vztah mezi člověkem a planetou. Kolaps klimatu a ztráta biologické diverzity jsou daleko nebezpečnější než Covid-19. Když jde o skutečný stav světa, nebere si Fred Hageneder servítky, ukazuje nám ale také, jak můžeme uzdravit jeho rány.