Mengeleho zoo – Gert Nygårdshaug


Na knize „Nejprodávanější kniha v Norsku.“ „ekothriller“. Beletrie. Měla to být oddechovka. Po začtení si člověk nebyl jist, jestli je to beletrie nebo dle skutečných událostí. Proto i násilí v knize popsané člověk vnímá hůř. Na nespravedlivé násilí a chování hlavní hrdina reaguje čím dál více taky násilně. Nejen že zabíjí své cíle, ale nevadí mu chladnokrevně zabíjet i osoby kolem: hlídače nebo i jiné zaměstnance. Podobně jako úvodní nespravedlivý teror.

Jako beletrii knize nelze moc vytknout, napínavá, překvapivé zvraty, mimoděk sdělené zajímavé informace, detaily. Jako knize burcující je netradiční takto dělat osvětu o firmách ve spolupráci se státy, které se nechovají mravně. Pro mnoho lidí může být překvapivé snížit člověka z piedestalu na roveň motýlu, rostlin a jiných organismů. K čemu mám velké výhrady je obhajoba vražedného násilí, víceméně proti komukoliv, kdo se přichomýtne kolem. S velkým potenciálem „inspirovat“ skutečné lidi, dodat jim argumenty, rozpohybovat je, spustit efekt nápodoby. Z toho pohledu knihu nedoporučuji, označuji ji slovem brak a doporučuji tyto a podobné knihy nečíst, podobně jako nedoporučuji číst autobiografie skutečných vrahů nebo vůbec používat jejich jména a tím dál šířit jejich „slávu“, často jejich původní motivaci k vraždění.

Mengeleho zoo - obálka knihy

Oficiální popis: Ekothriller. Kniha, která vyšla příliš brzy – ještě dřív, než ve světě nastal fenomén severského thrilleru a krimi. Stala se nejprodávanější norskou knihou a od roku 1989 v Norsku vyšla již asi dvacetkrát. Nyní si razí cestu do světa a připravuje se TV seriál. „Na mnoha místech Ildebrandiny mapy byly zakreslené velké červené plochy. To byly projekty přehrad, které schválila Světová banka a které měly zaplavit obrovské části džungle. Mapa jich obsahovala celých sto patnáct. Dohromady pokrývaly plochu o velikosti Evropy. Srdce Amazonie. Tep Země. Indiáni, rostliny a zvířata. Všechno se mělo zlikvidovat, vyhladit, navždycky vymazat z povrchu zemského.“ Malý Mino žije se svou rodinou v deštném pralese. Jeho otec jim zajišťuje obživu lovem vzácných a krásných motýlů. Jenže kapitalistický svět se hrozivě blíží, dochází ke kácení lesů a likvidaci původního obyvatelstva. Jednoho dne teror zasáhne i Minovu vesnici a Mino zůstane sám. Cítí silnou nenávist a touhu po pomstě, které jej neopustí, ani když jej cesty zavedou do dalších zemí. Zanedlouho se teror obrací proti bezohledným spekulantům devastujícím životní prostředí.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *